1 gram DNA by pohodlně uschoval data Googlu, Facebooku, Wikipedie i dalších velkých technologických firem
Informace zabírají místo a je jich stále více
Každý rok vytvoří lidstvo stále více a více informací. Ročně vytvoříme přibližně 16 zettabajtů informací, tedy 16 miliard terabajtů, kdy velikost klasického pevného disku v počítači je přibližně 1 terabajt. Mezi informace počítáme vše od knih, dokumentů, po fotografie nebo videa. V roce 2025 se podle kalkulací množství vytvořených informací zdesetinásobí na 160 zettabyjtů ročně.
A informace je potřeba někam ukládat, což není tak jednoduché. Informace zabírají hodně místa a navíc je časem ztrácíme. Knihy i pevné disky se časem rozpadají, takže by bylo vhodné přijít na způsob, jak uchovat informace na tisíce nebo i stovky tisíc let na poměrně malém prostoru.
DNA ve skle
Jako záchrana pro nás může být DNA, která na extrémně malém prostoru pojme obrovské množství informací. Navíc je možné DNA skladovat opravdu dlouho, pokud bude ve vhodném prostředí. DNA reaguje s kyslíkem a vodou, čímž se mění a rozpadá, ale třeba takové fosílie mohou obsahovat velmi stabilní DNA i po velmi dlouhou dobu.
DNA ukládá informace ve formě nukleotidů A, C, T, a G, které můžeme využít právě k uložení informací podobně jako ve strojovém jazyce, který se skládá z jedniček a nul. Nukleotidy je tedy potřeba správně poskládat, stabilně uschovat a poté zpětně přečíst.
DNA můžeme uschovávat ve stabilním skle, kde na něj nepůsobí žádné okolní jevy a je tedy velmi stabilní. Navíc jde o velmi kompaktní formu informací – do 1 gramu DNA můžeme zapsat až 1 zettabajt informací, takže bychom mohli poměrně pohodlně vměstnat všechno vědění lidstva, celou kinematografii, stejně jako kompletně všechny fotky obědů z Instagramu, do prostoru menšího skladu.
A co nám brání? Zatím pouze cena technologie. Převod informací do DNA a následné přečtení dnes stojí obrovské peníze, takže je potřeba počkat, než se vše zdokonalí do té míry, až bude zápis dat podobně triviální záležitostí, jako je tomu dnes u pevných disků.