Husí kůže je pro nás dnes zbytečnou reakcí na zimu nebo strach
Husí kůži jsme zdědili po našich výrazně ochlupenějších předcích. Husí kůže, odborněji piloerekce, vzniká kontrakcí miniaturních svalů, které jsou připojeny ke každému jednotlivému chlupu. Právě díky kontrakci svalů poté vyčnívá kousek kůže a na větší ploše to vypadá jako oškubaná husa nebo jiný opeřenec. Hlavní je ovšem to, že chlupy začnou trčet kolmo na kůži. Husí kůže nám naskakuje obvykle ve chvíli, kdy je nám zima, nebo se bojíme. Obě tyto reakce jsou ale v zásadě pro lidi dost zbytečné.
Nejsme jediná zvířata, kteří tuto reakci mají, a to dokonce ve stejných situacích. U zvířat to ovšem dává smysl. Pokud je jim zima, tak se naježením chlupů zvýší vrstva vzduchu, který funguje jako izolace. Při strachu zejména z predátorů vypadá naježené zvíře větší a nebezpečnější, takže má větší šanci přežít.
My ovšem nic takového nepotřebujeme. Když je nám zima, tak se oblékneme, a pár chlupů, které se nám vytrčí, obvykle stejně není vidět a už vůbec nikoho nevyděsí. Kdybychom tedy vůbec husí kůži neměli, nic by se nám jako lidem nestalo.