Když spíme na novém místě, půlka našeho mozku drží hlídku kvůli okolnímu nebezpečí

Také se cítíte unaveni, když spíte někde, kde to neznáte?

Spánek na novém místě pro mnohé není příjemnou zkušeností a většina se prostě pořádně nevyspí. Tento jev je známý desítky let a vědci, kteří zkoumali spánek, obvykle prostě zahazovali veškerá data z první noci v laboratoři, protože byla extrémně nepřesná. Nebylo ale zcela zřejmé, co se v mozku během první noci děje.

Yuka Sasaki, profesorka kognitivních, lingvistických a psychologických věd na Brownově univerzitě v USA, tak začala s kolegy vědci tento jev studovat více do hloubky. Během první noci v laboratoři zkoumali takzvané pomalé vlny, které se objevují během hlubokého spánku. Tyto vlny se objevovali v pravé mozkové hemisféře, kterou obvykle spojujeme s kreativitou a intuicí, ale už ne tolik v levé, tedy té logické a analytické.

Po první noci ovšem tyto rozdíly zmizely. Závěr je takový, že během první noci náš mozek tak úplně nespí a jeho levá strana je v bdělém stavu a dává pozor na možná nebezpečí. Je to vlastně stejné jako u ptáků nebo mořských savců. Jejich mozek také nespí celý, ale vždy jen jeho polovina. Ta druhá strana se stará o bezpečí a snaží se co nejrychleji reagovat, pokud by bylo potřeba utéci nebo bojovat.