Přemýšlení o záložním plánu snižuje pravděpodobnost, že se nám podaří to, co děláme
Snažíte se v něčem uspět? Větší šanci máte, když je to vaše jediná možnost
Mít plán B je pro řadu našich činností zásadní. Ne vždy jde všechno podle našich představ, občas se něco prostě nepovede, a je dobré mít nějaký záložní plán, co v tomto případě dělat. Podle vědců je to ale právě onen záložní plán B, který nám často zabrání v tom, aby vyšel plán A.
Během experimentů plnily 2 skupiny lidí stejný úkol, ale jedné bylo řečeno, že by měla přemýšlet o nějakém záložním řešení, kdyby snahy selhaly. Už jen to, že skupina o plánu B přemýšlela, tak se jí snížily šance na úspěch. To věděli třeba armádní velitelé, kteří za sebou pálili mosty nebo potápěli lodě, ve kterých připluli. Vojáci věděli, že jediný směr je kupředu, takže byli úspěšnější a motivovanější.
Plán B i tak rozhodně někdy dává smysl
Znamená to, že bychom vždy do všeho měli jít po hlavě a nepřemýšlet o záložním plánu? Pravděpodobně ne. Někdy je potřeba naplánovat všechny možnosti, hlavně když výsledek činnosti nezávisí úplně na nás. Ukazuje se ale, že pokud třeba žádáme o velmi chtěné pracovní místo nebo zakládáme podnikání, tak nás absence záložního plánu žene kupředu a maximálně motivuje. A právě v těchto oblastech je vysoká snaha a motivace přesně to, co nám úspěch zajistí.
Pozor, není to jediný způsob, jak uspět. Úspěšný podnik může vyrůst i bez naprostého zavázání se dané věci, alespoň tedy v počátcích. Není nic špatného na tom rozjet podnikání a udržovat si i klasické zaměstnání. Není také vůbec od věci vědět, že i když vše selže, tak se o sebe i tak postaráme a vše bude v pořádku. Je ale dobré tyto demotivační myšlenky na záložní plán z hlavy alespoň na čas vytěsnit, a co nejvíce se zavázat naší hlavní snaze.